Základ rámu připravený na svařování.

Po dalším svařování k rámu přibyla i zadní vidlice a výsledek už pomalu začíná přípomínat kolo.

Detail zadní patky vyřezané z 6 mm plocháče.

Zkoušíme nanečisto správnou šířku sedla a pevnost trubek na bočnice sedla.

A mezitím kolo už jezdí! Zatím je to spíš dřepokolo a jezdí jen dolů zkopce, ale to se ještě zlepší.

Naše hi-tech ohýbačka nerezových trubek.

Ohýbat trubky 14×1 šlo až překvapivě snadno.

Sedla jsou naohýbaná a připravená na svařování.

A po svaření hned přidělána na kolo.

detail trubiček pro uchycení zadní véčkové brzdy.

Uchycení sedla přes vybroušený hliníkový hranolek, plechový úchyt a dvě závitové tyče ohnuté do "U". (Závitovky byly následně nahrazeny kulatinou se závitem jen na konci.)

Představec řízení – hliníkový hranol otáčející se na ložiskách z inline bruslí.

Zatím provizorní uchycení kloubu řízení k vidlici. Oproti předpokladům tenhle kus dřeva přežil spoustu testovacích jízd bez znatelné újmy.

… jako třeba tuto a mnoho dalších. Zatím jezdíme stále jen dolů, ale už se sedlem a spodním řízením. Ještě výhledově posuneme řídítka o něco výš.

Takhle vypadá už prakticky hotové kolo.

Uchycení stojánku si vyžádalo jisté úpravy, neb výrobce nepočítal s oválnou trubkou.

Detail klik, trubky s přesmykačem a prozatímního předního světla.

Komu se nechtělo převařovat úchyty přední brzdy na zadní stranu vidlice, ten měl o to zajímavější hlavolam při hledání cesty pro bowden.

Nové umístění řídítek kus nad hlavní rámovou trubku plus uchycení kloubu řízení k řídítkům.

Kladka na tahové straně řetězu, zatím až podezřele čistá (to se ale po pár kilometrech napraví). Kolečko je ze staré kazety, otáčí se na vysoustruženém hliníkovém domečku s dvěma ložisky z inline bruslí.

Špalík spojující řízení a přední vidlici byl nakonec nahrazený kouskem přivařeného jäckelu.

Takhle pěkně nám na kolo pasují brašny. A mezi tyto brašny a sedlo se vejdou ještě další. Na nedostatek úložného prostoru si rozhodně nemůžeme stěžovat.